Jak už víme z předešlých článků, tak houby patří doopravdy mezi fascinující organismy. Sehrávají klíčovou roli v ekosystémech po celém světě. Ačkoliv většina lidí zná běžné houby, jako jsou třeba žampiony, hlívy nebo hřiby, tak existují také houby, které jsou natolik vzácné, že se staly předmětem zájmu mykologů. Vzácné houby na nás často působí netradičně jak svým tvarem ,tak i obrovskou škálou různých barevných odstínů. Obvykle také reagují na sebemenší změny okolního prostředí, což z nich činí důležitý indikátor zdraví našich lesů a jiných přírodních biotopů. Tento článek se zaměřuje na 8 zástupců těchto vzácných hub, jejich výskyt a důvody jejich vzácnosti.
Pojďme se nyní ponořit do tajemné říše těchto organismů a postupně si představit ty nejzajímavější vzácné houby rostoucí nejen na území České republiky. Některé druhy vzácných hub nemají ani své oficiální české označení, proto se v následujících řádcích mohou objevovat názvy v cizích jazycích včetně jejich latinských oficiálních názvů. Jelikož vzácných hub existuje celá řada, tak jsme vybrali jen užší výběr, který nás zaujal. Také se odhaduje na několik dalších tisíc druhů hub, které nebyly prozatím objeveny.
Hadovka - Phallus indusiatus
Začneme houbou, která má silné afrodizikální účinky. Phallus indusiatus neboli Hadovka či Síťovka má velmi bizarní vzhled sukýnky nebo závoje, připomínající pletenou síť. Údajně již při pouhém přivonění k houbě se dostaví pocit vzrušení. Samozřejmě tenhle silný odér neslouží k povzbuzení chtíče člověka, nýbrž přitahuje okolní hmyz, který pak dále rozsévá spory (výtrusy) plodnic po okolí, a tím se houba dál rozmnožuje. V některých kulturách se tato houba také spojuje s různými mýty a pověrami kvůli svému neobvyklému vzhledu a silnému zápachu.
Tahle houba patří do čeledi Phallaceae a byla poprvé popsána v roce 1798 francouzským botanikem Étiennem Pierrem Ventenatem. V ČR není k nalezení, ale roste ve volné přírodě napříč Asií (především Indie a Čína), Amerikou, Austrálií či Afrikou. Vyhovují ji vysoké až tropické teploty ve vlhkých půdách zahalených do stínu. Její růst v optimálních podmínkách může být velmi rychlý a častokrát vyroste do dospělého stádia už během jediné noci.
V některých částech Asie, zejména v Číně, je Phallus indusiatus považována za delikatesu a má dlouhou historii v tradiční čínské kuchyni. Tato houba je ceněna pro svou jemnou chuť a křupavou texturu. Často se používá v polévkách, dušených pokrmech nebo salátech. V sušeném stavu je běžně dostupná na lokálních trzích a považuje se za luxusní ingredienci.
Kromě kulinářského využití je Phallus indusiatus také součástí tradiční čínské medicíny. Moderní vědecké výzkumy ukazují, že Hadovka může mít významný terapeutický potenciál. Studie naznačují, že tato houba obsahuje bioaktivní sloučeniny s protizánětlivými, antioxidačními a antimikrobiálními účinky.
The Devil’s Cigar - Chorioactis geaster
Ačkoliv to na prvním pohled nevypadá, tak se jedná o vzácnou houbu, která se vyskytuje pouze na několika místech na světě. Je známá svým neobvyklým vzhledem a zajímavými biologickými vlastnostmi. Tento druh houby se často považuje za jednu z nejvzácnějších a nejzáhadnějších hub na světě vůbec.
Řadí se mezi řasnatkotvaré houby, které jsou pokryty tmavým ochlupením z vnější strany. Její výskyt je omezený pouze na 2 doposud známá místa na světe - USA, Texas oblast zvaná Edwards Plateau a Japonsko v prefektuře Nara, Zpočátku svého života začíná malá plodnice houby jako tmavý, uzavřený "doutník", který roste z mrtvého dřeva, zejména na jaře v jehličnatých lesích. Když houba dozraje, podélně se roztrhne a otevře se do tvaru hvězdy. Tento proces je doprovázen dokonce i slyšitelným prasknutím. Otevřená houba se poté odhalí do své plné krásy. Vnitřek, který je světlejší, obvykle béžové nebo krémové barvy uvolňuje do ovzduší oblak spór, což je klíčový moment v jejím životním cyklu.
Jedním z esenciálních aspektů výzkumu je otázka, jak houba dokáže přežít a prosperovat v tak odlišných prostředích, jako jsou texaské lesy a japonské horské oblasti. Tento výzkum by mohl přinést nové poznatky o adaptaci hub na různé ekologické podmínky. Její léčivé účinky nejsou prozatím nikterak vědecky podložené.
Lakovka ametystová - Amethyst Deceiver
První náš zástupce vzácných hub, který se vyskytuje na našem území, je fialově zbarvená Lakovka ametystová. Řadí se mezi menší houby. Dorůstá do výšky 5 až 10 cm. Klobouk houby je zpočátku vyklenutý, později se zplošťuje a může mít průměr až 6 cm. V mládí je klobouk sytě fialový, ale jak houba stárne, její barva bledne a přechází do světlejších odstínů, často až do šedavé nebo hnědavé barvy. Právě tento proces změny barvy dal houbě její anglický název "Deceiver", což znamená "Klamavka". U nás se vyskytuje v období června až listopadu. Najdeme ji v hojných koloniích napříč celou republikou. Je to jedlá, nikterak chuťově výrazná houba. Roste také v okolních státech Evropy, v Asii a Americe. Je mykorhizní, což znamená, že tvoří symbiotické vztahy s kořeny stromů.
Barva lakovky ametystové je způsobena přítomností pigmentů zvaných antokyany, které jsou také zodpovědné za modré a fialové barvy v květech a plodech rostlin. Lakovka ametystová je díky své nápadné barvě oblíbená mezi amatérskými mykology a vášnivými fotografy přírody.
Lošákovec palčivý - Hydnellum peckii
Lošákovec palčivý nebo také krvácející zub, je jednou z nejbizarnějších a nejpozoruhodnějších hub na světě. Lze spatřit i u nás v ČR, např. v Jihočeském kraji. Roste také v lesích Severní Ameriky, převážné pod jehličnany. Hydnellum peckii je snadno rozpoznatelná díky svému výraznému vzhledu. Mladé plodnice této houby mají zprvu bílý nebo světle růžový klobouk, z něhož mohou vytékat jasně červené kapky tekutiny, což připomíná krvácející ránu. Tento jev je způsoben procesem zvaným guttace, při kterém houba vylučuje přebytečnou vlhkost. Červená tekutina obsahuje pigmenty zvané atromentin, které mají antibakteriální vlastnosti.
Tahle houba je opět mykorhizní, což znamená, že tvoří symbiotické vztahy s kořeny stromů. Houba pomáhá stromům s příjmem vody a živin, a na oplátku získává organické látky. Ačkoli Hydnellum peckii není jedovatá, není považována za jedlou kvůli své mimořádně hořké chuti. I když by teoreticky mohla být konzumována, její neatraktivní chuť a tuhá, korkovitá textura ji činí nevyhledávanou houbou pro gastronomii. Houba je tedy zajímavá spíše z estetického a ekologického hlediska než jako kulinářská ingredience.
V roce 2009 byla Hydnellum peckii zařazena mezi "Top 10 nejpodivnějších nových druhů" na světě v žebříčku zpracovaném Mezinárodním institutem pro výzkum druhové rozmanitost. V některých oblastech Evropy, kde je vzácnější, je zapsána na seznamy chráněných druhů.
Bioluminiscenční houba - Mycena chlorophos
Tento fascinující druh houby známý především díky svým bioluminiscenčním (svítícím) vlastnostem. Houba je velmi vzácná a objevuje se zejména v tropických a subtropických oblastech, jako jsou Indonésie, Brazílie a některé části Oceánie. Tento druh je však velmi citlivý na změny prostředí a jeho výskyt je často omezen na specifická místa s vysokou vlhkostí a stabilními tropickými teplotami. Jedná se o velmi malou houbu ze zástupců rodu Mycena, který zahrnuje mnoho malých, jemných hub. Plodnice této houby jsou drobné, obvykle s kloboukem o průměru kolem 1–2 cm.
Co dělá Mycena chlorophos zvláštní, je její schopnost světélkovat ve tmě. Bioluminiscence je způsobena chemickou reakcí mezi luciferinem (pigment) a luciferázou (enzym) za přítomnosti kyslíku. Světlo, které houba produkuje, má obvykle zelenkavý odstín a je nejviditelnější za naprosté tmy. Světélkování slouží pravděpodobně k přilákání hmyzu, který napomáhá, jak jsme si zmiňovali, k rozptýlení spor. Tahle houba je jedním z mála druhů hub, které skutečně svítí natolik intenzivně, že je to viditelné pouhým okem. Některé lokality, kde se tato houba vyskytuje, se dokonce staly turistickými atrakcemi, kde návštěvníci mohou v noci pozorovat tento přírodní úkaz.
Ryzec indigový - Lactarius indigo
Lactarius indigo je středně velká houba. Její klobouk může dosáhnout průměru 5 až 15 cm. Povrch klobouku je hladký a má nápadné, sytě modré až modrofialové zbarvení, které může s věkem vyblednout do světlejších odstínů. Na klobouku se často vyskytují soustředné kruhy nebo zóny tmavě modré barvy. Při poranění nebo rozpůlení houba uvolňuje modrou až zelenou mléčnou šťávu (latex), která je pro tento druh charakteristická.
Lactarius indigo roste v lesích po celé Severní Americe, ačkoliv byla také nalezena i ve Střední Americe a v některých částech Asie. Místní houbaři ji často prodávají na lokálních tržištích, např. v Mexiku. Preferuje kyselé, vlhké půdy. Vyskytuje se v listnatých i smíšených lesích. V ČR tahle houba nebyla prozatím nikdy nalezena. Lactarius indigo je jednou z mála hub na světě, které mají přirozeně modré zbarvení. Latex, který houba vylučuje, zůstává modrý až tmavě zelený i po několika hodinách od sběru, což je u hub neobvyklé.
Ryzec Indigový je jedlá houba, která je oblíbená pro svou neobvyklou barvu i zajímavou chuť. I když se může zdát, že její modrá barva naznačuje toxicitu, ve skutečnosti je houba bezpečná po tepelné úpravě ke konzumaci. Houba se v kuchyni používá jako zajímavý vizuální prvek, protože její modrá barva se může při vaření změnit na zelenou. Typickou modrou barvu má např. také houba Entoloma hochstetteri, která se vyskytuje na Nové Zélandu.
Lanýž bílý - Tuber magnatum
Co by to bylo za seznam vzácných hub bez lanýže, a to rovnou bez toho nejdražšího na světě. Lanýž bílý neboli Tuber magnatum je jedním z nejznámějších a nejceněnějších druhů lanýžů na světě. Tenhle bílý diamant, unikátní pro svoji nezaměnitelnou chuť a vůni, je ceněn v závislosti na kvalitě na 80.000,- Kč/kg. Taková cena z něj dělá jednu z nejdražších potravin naší planetě.
Tuber magnatum je podzemní houba, která patří do rodu Tuber. Má charakteristickou bílou až světle krémovou barvu, často s jemně pihovatým povrchem. V průběhu času může měnit barvu na světlejší i tmavší odstíny. Plodnice mohou dosahovat v průměru až 15 cm, ale zpravidla jsou menšího charakteru. Jeho aroma je velmi intenzivní a charakteristické pro lanýže, s nádechem česneku, zeminy a někdy i oříšků. Pokud jste někdy měli příležitost vyzkoušet nebo si přivonět k lanýžovi, jeho specifické aroma je doslova unikátní a nelze ho popsat.
Přirozeně se vyskytuje především v jižní Evropě, zejména v Itálii, Francii, Slovinsku nebo Chorvatsku. Avšak lze nalézt také v některých oblastech Austrálie a ve Spojených státech.
Tento lanýž roste v symbióze s kořeny určitého druhu stromu, obvykle dub, líska a v některých případech i buk. Roste v půdách bohatých na vápník a vyžaduje specifické klimatické a půdní podmínky. Lanýže jsou sbírány pod zemí, obvykle pomocí speciálně vyškolených psů nebo v minulosti divokých prasat, která mají citlivý čich na lanýže. Sběr je náročný a často se provádí na specifických lokalitách během určitého období roku, obvykle od podzimu do zimy. Ochrana jeho přirozených stanovišť a udržitelné praktiky sběru jsou klíčové pro zajištění dlouhodobé dostupnosti tohoto výjimečného druhu.
Hřib královský - Butyriboletus regius
Na konec bychom nemohli opomenout alespoň jednoho zástupce hřibovitých. Hřib královský je velmi vzácná houba. V ČR je chráněný pod pokutou sběru od 50.000,- do 100.000,- Kč. Proto pokud najdete tenhle unikát, tak si ho můžete vyfotit jako svoji trofej, ale zásadně ho žádným způsobem netrhejte ven z půdy.
Vyskytuje se především v teplých měsících v listnatých lesech, a to napříč střední a jižní Evropou. Spatřit ho také můžeme v Asii a v Severní Americe. Klobouk Hřibu královského má nápadně červenou až karmínovou barvu, která může vyblednout do světlejších odstínů. Klobouk je hladký, sametový a obvykle má průměr 5–20 cm. Rourky pod kloboučkem po zatlačení zpravidla nemění příliš barvu, ale mohou trochu ztmavnout do modré barvy.
Závěr
Ochrana vzácných hub je klíčová pro zachování biologické rozmanitosti a zdraví ekosystémů. V mnoha zemích, včetně České republiky, jsou vzácné druhy hub chráněny zákonem. To zahrnuje zákaz sběru, obchodování a poškozování jejich přirozených nalezišť. Jejich ochrana je nezbytná pro zachování biologické rozmanitosti a udržení ekologické rovnováhy.
Kromě legislativní ochrany je důležité rovněž šíření všeobecných znalostí o houbách mezi veřejností. Společným úsilím tak můžeme zajistit, že tyto úžasné houby budou i nadále prosperovat v našich lesích po celém světe.
Comments